Běžně se technikou kyanotypie tvoří otisky rostlin nebo fotografií převedených do negativu, natištěných na průhledné fólii. Toužila jsem najít způsob, jak lze tento proces ponechat co nejvíce v analogové formě. Nejdříve mne napadlo techniku využít jako fotogram – prosvícení různých objektů s rozdílnou transparentností. Ale nakonec jako první „negativy“ byly použity koláže z kusů fotografické emulze anebo osvícené černé formáty se zkrystalizovanou chemií na povrchu. Tyto negativy jsem upravovala a destruovala dle libosti, využívala jsem rytí, škrábání a vrstvení kusů emulze. Emulzi jsem mnohdy vystavovala slunci ještě ve vlhkém stavu, díky tomu pracovala a měnila tvar i během expozice, potom mohly vznikat drobné nuance světel a stínů.
Se samotnou kyanotypií jsem později začala pracovala spíše malířským způsobem. Světlocitlivou směs jsem nanášela v mnoha případech tak, abych přiznala i tahy štětce. Také jsem pracovala s vrstvením jednotlivých ploch, tvořila jsem i několik expozic přes sebe a do jednotlivých jsem zasahovala například nánosy šepsu nebo jsem je ovlivňovala chemickým procesem.