Neskutečná skutečnost
Performance Neskutečná skutečnost spočívá v komunikaci vnějšího a vnitřního prostoru.
Vnitřní prostor je slepý, jedná na základě svého pocitu. Vnější je ten, který jedná převážně na základě vizuálního vjemu.
Na dřevěnou desku jsem umístila několik vajíček. Vajíčko, jako symbol vnějšího a vnitřního prostoru. Dovnitř vajíček byla nanesena fotografická světlocitlivá emulze, na které je naexponována fotografie.
V první fázi slepá postava se strefuje do desky s vajíčky. Toto je zachyceno na klasický film.
V druhé fázi je tento film promítán a ta samá postava jen s odstupem času – tudíž si nepamatuje, kam mířila v minulosti, se snaží napovídat svému minulému já, kam má mířit.
Otázkou je, zda je možné, aby se tato dvě pásma dokázala ve stejný moment spojit a shodnout. Zda dokáže vnitřní a vnější prostor najít shodu v komunikaci.
Zachycení na klasický film bylo záměrem. Myslím, že klasické médium je nositelem mnohem více informací než to digitální, citlivá vrstva dokáže zachytit a uchopit i to, co ve skutečnosti není ani vidět. Zatímco digitální médium, je pouze povrchovým zachycením.